Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zdeňka Šemberová a její život v kontextu českého ženského hnutí
Jeřábková, Iveta ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce je představit osobnost Zdeňky Šemberové, která žila v letech 1841 - 1912, v kontextu českého ženského hnutí. První část práce je věnována vývoji ženského hnutí. Zmíněny jsou důležité historické mezníky, které s tímto hnutím úzce souvisí. Druhá část práce je věnována životu Zdeňky Šemberové, jejím rodinným problémům, ale také jejímu subjektivnímu pohledu na společnost. Čerpáno bylo z jejího osobního deníku a korespondence. Práce popisuje srovnávání života Zdeňky Šemberové s jednotlivými etapami českého ženského hnutí a její kontakty s výraznými osobnostmi tohoto hnutí.
Postavení právniček jako téma českého ženského hnutí v období první republiky
Láňová, Lucie ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Kubátová, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje aktivitám, které podnikaly aktivistky českého ženského hnutí v boji za lepší postavení právniček v období první republiky. Cílem této práce je najít odpověď na stanovenou výzkumnou otázku "Jak se české ženské hnutí angažovalo v otázce postavení právniček v období první republiky? ". Ženám bylo povoleno studium na právnických fakultách až v roce 1918. Po dokončení svých studií se ženy chtěly uplatnit v právnických profesích, což bylo velmi obtížné i přes fakt, že ženy měly podle ústavy stejná práva jako muži. Právničky byly bezdůvodně odmítány a diskriminovány. Tuto jejich situaci se snažila řešit Ženská národní rada v čele s Františkou Plamínkovou a Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen. Právě v rámci sdružení vznikl v roce 1925 právnický odbor, jehož posláním bylo zajistit rovné podmínky uplatnění právničkám. Šlo primárně o přijímání žen právniček do soudní služby a do služby konceptní státní. Aktivistky se snažily například prostřednictvím deputací intervencí, ale třeba i vydáváním textů o otázce postavení právniček zlepšit jejich šance na uplatnění a také podmínky uplatnění. Boj za lepší postavení právniček trval mnoho let, ale nakonec byl cíl splněn. Díky vyvíjenému tlaku během let se podařilo zařídit postupné přijetí několika právniček do konceptní služby...
Analýza metod práce aktivistek za volební právo na příkladu Výboru pro volení právo žen
Švecová, Klára ; Gelnarová, Jitka (vedoucí práce) ; Charvátová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá metodami, které používaly české ženské aktivistky sdružující se se Výboru pro volební právo žen, aby dosáhly volebního práva pro ženy. Pro pochopení rámce, ve kterém organizace působila je nutné znát politické podmínky, ve kterých aktivistky pracovaly. O politickém systému pojednává první kapitola práce, ve které jsou stručně představeny politické instituce Rakouska-Uherska (konkrétně Předlitavska), popsán stranický vývoj v českých zemích a postoj politických stran k volebnímu právu pro ženy. Dále jsou v této kapitole vysvětleny zákonné normy, které volební právo žen upravovaly. V následující kapitole je popsán vývoj českého ženského hnutí, jeho hlavní rysy a proměna požadavků a cílů v čase. Třetí kapitola se zabývá politickou a společenskou situací, která vedla ke vzniku Výboru pro volební právo žen, jeho činností a hlavními představitelkami. Následně jsou v práci rozebrány samotné metody a postupy, kterými chtěl Výbor pro volební právo žen svých požadavků dosáhnout. Zde je věnována pozornost výběru metod a jejich úspěšnosti. V práci jsem se zaměřila především na ty metody, které měly největší podíl na prosazení volebního práva pro ženy a nejvíce se zasloužily o zviditelnění otázky volebního práva žen v českých zemích.
Zdeňka Šemberová a její život v kontextu českého ženského hnutí
Jeřábková, Iveta ; Havlůjová, Hana (vedoucí práce) ; Pokorný, Jiří (oponent)
Cílem diplomové práce je představit osobnost Zdeňky Šemberové, která žila v letech 1841 - 1912, v kontextu českého ženského hnutí. První část práce je věnována vývoji ženského hnutí. Zmíněny jsou důležité historické mezníky, které s tímto hnutím úzce souvisí. Druhá část práce je věnována životu Zdeňky Šemberové, jejím rodinným problémům, ale také jejímu subjektivnímu pohledu na společnost. Čerpáno bylo z jejího osobního deníku a korespondence. Práce popisuje srovnávání života Zdeňky Šemberové s jednotlivými etapami českého ženského hnutí a její kontakty s výraznými osobnostmi tohoto hnutí.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.